4.2 Veřejné rejstříky a databáze

Veřejné rejstříky a databáze

V současnosti je nejen v akademickém světě patrné posilování jednoho ze základních lidských práv demokratických společností, práva na přístup k informacím. Prosazuje se iniciativa Open Access, jsou budovány různé typy otevřených repozitářů. Tlak veřejnosti a médií na státní instituce vede k tomu, že informace, které má stát o sobě, jiných institucích a lidech, jsou často veřejně dostupné, a kdokoli je tedy může využít pro vědeckou nebo i komerční aktivitu. Ne všechny informace, které jsou vedené jako neveřejné, zůstanou tajné napořád – ilustruje to dokument Citizenfour: Občan Snowden nebo film WikiLeaks.

>> V zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se od 10. 9. 2015 vedle požadavku na zveřejnění informací objevuje také povinnost zveřejnit nebo poskytnout na žádost datový soubor, kterým daná instituce disponuje. Ten musí být nabízen v otevřeném a, je-li to možné, strojově čitelném formátu, který umožňuje další zpracování dat – ať již v podobě výzkumu nebo komerčních aplikací. <<

Otevřený přístup má řadu příznivců i odpůrců, a to i ve vysokoškolském prostředí. Proč tomu tak je? Akademici jsou hodnoceni za svou publikační činnost. Pokud by byly zpřístupněny jejich nápady, data a další informace, mohlo by se stát, že původce nápadu někdo předběhne s publikováním výsledků jeho práce. Proto se otevřený přístup prosazuje pomalu. Nejsnáze k tomu dochází ve veřejných institucích, kterým to přikazuje zákon bez ohledu na jejich vůli. Právě tyto informace pro vás mohou být při vaší odborné práci přínosné, protože stát sleduje činnost všech subjektů, které na jeho území působí, ať už se jedná o univerzity, firmy nebo občany.

Mezi univerzální zdroje informací i výzkumných dat, které jsou bohaté a mohou posloužit jako dobrý základ pro zmapování stavu ve sledované oblasti, patří Český statistický úřad. Na jeho webu najdete statistické údaje ve formě výzkumných zpráv, informací podle jednotlivých krajů nebo samotných datových souborů. Systém nabízí široké možnosti filtrování a vyhodnocení přímo na webu nebo stažení datových souborů. Data jsou roztříděna do kategorií podle témat, takže lze snadno najít žádaná data, např. výzkum a vývoj v ČR podle sektorů a pracovišť, zaměstnanci a průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví CZ-NACE atd. Tato data jsou sice přehledová, lze je ale použít pro zmapování situace v mnoha oblastech.

Zkuste vyhledat na webu ČSÚ informace, které vás zajímají o místě, kde bydlíte, a vytvořit graf ve webové aplikaci ČSÚ.

modul_4_1

Pokud potřebujete podrobnější informace, které shromažďují veřejné organizace, je dobré najít si agendový informační systém. Záleží na tématu, které sledujete. Pokud vám není jasné, jaké systémy v dané oblasti existují, můžete použít pro jejich identifikaci tzv. Informační systém o informačních systémech veřejné správy. Ten není nic jiného než aplikace umožňující zorientovat se ve stovkách existujících systémů s veřejně dostupnými informacemi (pokud nejsou chráněny zákonem, jako např. osobní údaje nebo utajované informace). Systémy lze vyhledávat podle řady podmínek. Kategorie oblastí, kterých se systém týká, není příliš bohatá, naopak vyznat se ve výběru použité datové proměnné není snadné, zkrátka musíte mít opravdu jasno v tom, co chcete zjistit. Vyhledávání v systému tedy není uživatelsky příliš příjemné, jakmile ale jednou najdete systémy pro váš obor, pak již budete používat přímo je a tomuto systému se vyhnete.

>> Pro nalezení informací o komerčních subjektech je vhodné využít systém ARES. Spojuje informace z řady dílčích rejstříků, např. registru živnostenského oprávnění, registru dotací CEDR nebo registru plátců DPH. Přestože je při vyhledávání uvedeno „obchodní firma“, můžete zde najít informace o různých ekonomických subjektech, např. o Masarykově univerzitě. Prokliky do jednotlivých rejstříků vás přivedou k řadě různých informací, např. k datu narození vedoucího stravovacího provozu ze Správy kolejí a menz na MU.

V elektronickém prostředí může být někdy subjekt skrytý za doménovým jménem. Pro ověření totožnosti toho, kdo si doménu registroval, lze použít pro český web (adresa končící „.cz“) web CZ.NIC, který je správcem těchto domén. Zde ale najdete pouze základní identifikační údaje, pro podrobnosti je nutné hledat ve zdrojích jako ARES. <<

Přestože se nejedná o příliš rozšířený trend, otevřené datové soubory lze najít i v repozitářích některých organizací. Otevřené datové soubory a repozitáře jsou běžnější v zahraničí. Vzhledem k náročnosti tvorby a údržby jsou většinou oborově nebo institucionálně zaměřené. Výběr repozitářů rozdělených podle tematického zaměření najdete v článku Jana Hrabala. Jedním z mála českých je Český sociálněvědní datový archiv. U některých výzkumů se můžete proklikat až k výsledkům jednotlivých otázek, jiné jsou uzavřeny pro přihlášené uživatele. Repozitář může nabídnout informace zajímavé pro obory dotýkající se společnosti, včetně třeba sportu nebo spotřebního chování, např. že v roce 2011 utratili dospělí v ČR v průměru 405 Kč měsíčně za Fair Trade výrobky, přičemž je nakupují v průměru 2krát týdně.

Zkuste najít datový repozitář, který by mohl obsahovat výsledky výzkumů ve vašem oboru.

Pokud data nebo jejich zpracování formou odborného textu nejsou dostupná v databázi či knihovně, neznamená to, že jsou nedostupná zcela. Vždy existuje možnost kontaktovat autory a požádat je o to, co vás zajímá, ať už se jedná o text článku, nebo znění dotazníku. Záleží pak na rozhodnutí konkrétního člověka, není ale výjimečné, že jsou žádané informace poskytnuty. Pokud o ně budete žádat, nezapomeňte uvést, proč o ně stojíte, protože to má někdy silný vliv na rozhodnutí autora. Kontaktovat autora informací můžete různými kanály, dobrým zdrojem mohou být profesní a vědecké sociální sítě, např. LinkedIn nebo ResearchGate.


Typy informačních zdrojů podle účelu využití / Veřejné rejstříky a databáze /
Sociální kontakty jako zdroj informací /
Knihovna jako zprostředkovatel přístupu k informacím / To-do



Diskuze: