Zajištění přístupu k informacím v databázi
Pokud hledáte databázi, která vám zajistí přístup k potřebným informacím, je dobré vyjít z nějakého seznamu, který vás k ní navede. Zejména pokud chcete využít licencované databáze, pomůže vám rejstřík vaší instituce. Zajištění přístupu ilustrujeme na příkladu Masarykovy univerzity, podobné možnosti ale nabízejí i jiné instituce.
Kompletní seznam databází, které jsou dostupné pro studenty Masarykovy univerzity, zobrazíte na Portálu elektronických informačních zdrojů MU rozkliknutím odkazu Přehled zdrojů (na obrázku v modrém kruhu).
Seznam databází můžete filtrovat podle tří parametrů (na obrázku v modrém kruhu):
- obor, na který je databáze zaměřena;
- fakulta, která má k dané databázi přístup;
- dostupnost (označená barevným symbolem u názvu databáze).
Tyto filtry vám usnadní výběr správné databáze. Především vám pomohou udělat si přehled o tom, jaké databáze pro váš obor existují.
Podívejte se, jaké databáze relevantní pro váš obor zpřístupňuje Masarykova univerzita.
Velké instituce, pro něž jsou odborné texty důležitou součástí aktivit, nabízejí přístup k mnoha databázím. Pro usnadnění vyhledávání v nich některé využívají tzv. Discovery služby. Jejich smyslem je umožnit vyhledávání v různých databázích z jediného rozhraní. Protože ale pracují s různě nastavenými systémy, vyhledávací možnosti jsou oproti jednotlivým databázím často omezenější a hledání není vždy dokonalé. Pokud pak budete potřebovat najít další texty, je vhodné zkusit konkrétní databáze, zejména oborové, kde můžete najít další publikace i při použití stejného vyhledávacího dotazu. Také Masarykova univerzita má svou Discovery službu. Ta prohledává nejen řadu placených databází, ale spolupracuje i s knihovním katalogem MU.
.
Přístup k licencovaným databázím
Pokud chcete využít licencovaných databází, je dobré si uvědomit, že licence může omezovat možnosti jejich použití, nejčastěji na místo, ze kterého se připojujete. Určité zdroje jsou dostupné například jen z některých států, jiné jsou lokalizovány třeba na přístup z počítačové sítě určité instituce, jako je univerzita, někdy jen fakulta nebo konkrétní budova. Pokud tedy víte, že máte mít k databázi přístup, ale nedostanete se k plnému textu, může to být právě kvůli tomuto omezení, a databázi pak musíte využít třeba z počítače v univerzitní knihovně.
Omezování přístupu na konkrétní místo je velmi limitující. V současnosti je trendem přístup odkudkoli – z jakéhokoli zařízení včetně mobilních, při práci na cestách i z domu. To se prosazuje i u přístupu k databázím. Díky nim se stáváte součástí počítačové sítě své instituce virtuálně, pomocí tzv. vzdáleného přístupu. Ten vytvoří spojení mezi vaším počítačem, který používáte doma nebo jinde, a databází, k níž chcete mít přístup. Aby se toto spojení vytvořilo, musíte své spojení s institucí, která má zaplacenou licenci, prokázat přihlášením pomocí uživatelského jména a hesla. Třeba se brzo dočkáme toho, že přihlášení nebude nutné, zatím ale nutné je.
I když pro vás nemusí být jasné, v čem se různá řešení vzdáleného přístupu liší, většinou si musíte vybrat z možností připojení. Proxy server a Shibboleth nevyžadují žádné složité nastavování. Zkrátka se přihlásíte, např. pomocí univerzitního čísla a hesla, a můžete databáze využívat stejně, jako byste byli třeba na počítači v knihovně. Tyto postupy ale nemusí být podporovány všemi databázemi a někdy nefungují zcela bezproblémově. Jinou možností je využití VPN, kdy si nainstalujete a nastavíte aplikaci, kterou spustíte a opět se přihlásíte, když chcete získat přístup k databázím. Návody, jak dané přípojení využívat, najdete popsané v nápovědě, kterou zpracovává obvykle instituce, jejíž licenci využíváte.
>> Proxy server funguje jako jakýsi prostředník mezi vaším počítačem a databází, ke které se chcete připojit. Databáze pak nevidí váš počítač, ale pouze tohoto prostředníka. Pokud je zajištěn univerzitou, databáze je přesvědčená, že jste součástí této univerzity. Proto není tento postup příliš preferovaný. Pro běžného uživatele je Shibboleth v použití k nerozeznání od proxy serveru. Tuto technologii podporuje většina velkých databází a představuje snadný způsob získání přístupu.
VPN po přihlášení vytvoří zabezpečený tunel, kterým prochází data mezi vaším počítačem a databází. VPN může fungovat na různém technickém nastavení, proto například Masarykova univerzita musela po bezpečnostních problémech přejít na OpenVPN, které je v současnosti právě kvůli bezpečnosti preferovanou formou připojování pomocí vzdáleného přístupu. <<
Přihlášení pomocí vzdáleného přístupu se neužívá jen pro ověření vašeho práva databáze využívat. Slouží také pro dohledání toho, kdo při práci s databází porušil pravidla pro její využití, např. z databáze ukládal nadměrné množství dokumentů. Všechno, co po přihlášení uděláte, se zaznamenává.
Přístup k licencovaným databázím obvykle zajišťuje knihovna, která také často nabízí kurzy práce s těmito nástroji. Pokud si nejste jisti, jak nastavit přístup k licencované databázi nebo jak ji využívat, pro radu i asistenci jsou vám k dipozici knihovníci vaší instituce.
Promluvte si s knihovníkem nebo knihovnicí na vaší fakultě o databázích, které by pro vás mohly být zajímavé. Uvidíte, že je váš zájem potěší a vy získáte cenné informace a kontakt s člověkem, který vám pomůže, když budete ve slepé uličce při hledání odborných informací.
.
Jak vyhledávat v databázi
Jak vypadá vyhledávání v databázi prakticky? Pro ilustraci vyhledávání v databázích odborných textů je nutné vybrat jeden nástroj. Protože pokrývá více databází, byl zvolen EBSCO Discovery MU, ale podobné možnosti nabízí i většina databází. Nejdříve je nutné získat přístup k systému přihlášením pomocí UČO a sekundárního hesla. Následně se nabízí jednoduché vyhledávání, do kterého položíte základní dotaz, ideálně v angličtině, protože omezením na češtinu byste velmi limitovali výsledky. Pokud je výsledků příliš mnoho, upravte dotaz pomocí některé z vyhledávacích strategií, které fungují stejně jako v internetových vyhledávačích. Upřesňování je vhodné tak dlouho, než najdete adekvátní počet výsledků, které si chcete projít a současně odpovídají vašemu zájmu. Pokud si nejste jistí, jak dotaz upravovat, může vám pomoci nápověda.
Protože databáze pracují s odbornými texty, umožňují filtrovat výsledky, které jsou specifické právě pro tyto zdroje. V levém menu se nachází nejčastěji využitelná omezení, příkladem je nastavení doby publikování textů, čímž vyloučíme ty, které jsou pravděpodobně zastaralé. Dobrými limity může být také zobrazení jen publikací dostupných v plném textu, těch, které prošly recenzním řízením, nebo omezení na určitý typ zdroje (např. akademická periodika, knihy a časopisy, čímž se vyloučí zpravodajské články a další).
Texty v placených databázích často procházejí manuálním zpracováním, kdy je obsah popsán pomocí několika odborných pojmů ze slovníku, které mají k tématu nejblíže. Tyto pojmy jsou často označovány jako předmětová hesla (subject heading). Pokud využijete hledání pomocí těchto hesel, najdete texty, které se tématu věnují dostatečně (proti vyhledávání v plném textu, kde je třeba jen vyhledávaný pojem zmíněný, ale text se jej týká minimálně), i ty, kde autor používal jiné pojmy, ale ke stejnému tématu (např. synonyma).
Pokud si chcete vyhledaný dokument uložit pro pozdější využití, nekopírujte URL adresu, na které se vám zobrazil, protože ve většině databází je generovaná dočasně. Pro uložení proto využijte třeba citační manažer nebo si vygenerujte trvalý odkaz, který také uvedete ve své práci v bibliografickém záznamu.
.
Dohledání plných textů
Ne každá databáze je fulltextová, některé nabízejí jen informace o existenci určitého textu, nikoli plný přístup k němu. Pak můžete pro dohledání plných textů využít různé nástroje. Nabízí se internet, především Google Scholar, který ale často není schopen propojit přístup k plnému textu s licencemi, které máte k dispozici.
To umí řada databází fungujících tak, že samy nabízejí jen popisné informace o textu, ale podporují službu, která tento text najde v jiné databázi, k níž máte přístup. Takovou službou je například SFX. Ta nespolupracuje jen s placenými databázemi, pomocí ní se můžete dostat i k otevřeným zdrojům, např. Google Scholar. Protože zkratka není pro uživatele příliš návodná v tom, co umožňuje, Masarykova univerzita ji využívá ve svých licencovaných databázích pod (pro uživatele) mnohem výstižnějším označením “Full Text Finder”. Po kliknutí na ikonu se vám otevře vyskakovací okno s nabídkou různých databází, ke kterým máte přístup a obsahují plný text daného článku. I při vyhledávání v bibliografické databázi se dostanete právě díky tomuto nástroji k plnému textu.
Vyzkoušejte si dostat se z Discovery služby k plnému textu článku pomocí nástroje Full Text Finder.
I když SFX může být jednodušší cestou k plnému textu, ne vždy slouží dokonale. Pokud vám plný text nenabídne, ještě se nemusíte vzdávat. Když si zobrazíte popisné informace o článku, uvidíte, v jakém časopise byl publikovaný. Pokud vaše instituce, podobně jako Masarykova univerzita, nabízí seznam časopisů, které má k dispozici v různých databázích, můžete článek dohledat přímo v konkrétní databázi. Pokud jsou špatně nastavené vazby mezi jednotlivými službami, Full Text Finder nebo Discovery služba vás k němu nenavedou. I když musíte jít složitější cestou přes zadání názvu časopisu a následné dohledání ročníku a čísla, můžete často získat i text zdánlivě nedostupný.
Výhody a nevýhody databází odborných textů / Jak zvolit vhodnou databázi /
Zajištění přístupu k informacím v databázi / To-do