12.4 Sociální sítě

Sociální sítě

Jestli lze současné vědě dát nějaké přízvisko, tak globalizovaná. Každý, kdo se chce věnovat nějakému tématu, čte zdroje, které pocházejí z celého světa (snad mimo úzce zaměřená lokální témata z etymologie, historie atp.), a přirozeně se také potkává s odborníky a zájemci o danou problematiku. Tyto formy sociální interakce se tradičně odehrávaly výhradně na kongresech, konferencích a návštěvách. Díky sociálním sítím je možné řadu těchto kontaktů navázat také online, sledovat zajímavé lidi z oboru, trendy, novinky, číst aktuální články – třeba i dříve, než oficiálně vyjdou – diskutovat o aktuálních problémech a otázkách nebo si jen nechat poradit.

Také vzdělávání se stává stále více záležitostí aktivní spolupráce na sociálních sítích, čemuž odpovídá konektivistická teorie učení. Ta říká, že učení spočívá především ve spolupráci, vyhledávání informací a kontaktů v online prostředí – a v něm jsou právě sociální sítě významným interakčním prvkem. Jakkoli se tak ně můžeme dívat jako na část zábavního průmyslu internetu, mohou výborně posloužit pro vědu, spolupráci i učení se, které může touto formou probíhat nejen globálněji, ale také zábavněji a efektivněji, než jak si dovedli lidé před půl stoletím představit.

Na tomto místě nemáme v úmyslu podrobně popisovat možnosti využití všech sociálních sítí pro vzdělávání nebo pro tvorbu týmů a realizaci projektů, ale spíše nabídnout základní informace o využitelnosti té které sítě:

Zkuste se zaregistrovat na Academia.edu a získat nějaký zajímavý článek k tématu, které je vám blízké.

Academia.edu je sociální síť určená především pro akademiky. Umožňuje sledovat zajímavé osobnosti v oboru, které na ní  zveřejňují své nejnovější texty včetně četných preprintů. Pokud uvažujete nad vědeckým projektem nebo se chcete této oblastí více věnovat, rozhodně jde o důležitou sociální síť.

Facebook má svou výhodu především v množství uživatelů, kteří na něm jsou. Umožňuje skládat týmy i prostou výzvou na zdi (podobně jako LinkedIn a Twitter), jsou zde oborové uzavřené i veřejné skupiny. Obecně lze čekat méně formální prostředí než na LinkedIn, ale o to větší šanci najít osoby s nadšením pro totéž co vy. Jde také o silný marketingový a informační kanál, který lze užívat ve více fázích realizace projektu. Nevýhodou může být jeho „zaplevelení“ zábavními funkcemi, hrami a celkově aplikacemi, které snadno svádějí k prokrastinaci.

Google+ není právě stabilní platformou a neustále se diskutuje o tom, že bude ukončen. Přesto z hlediska projektů může posloužit aktivním skupinám. Zřejmě pro většinu projektů nenabídne nejvyšší impakt v nalézání členů týmu, ale díky návaznosti na Google Apps může fungovat také jako součást komunikačního a prezentačního kanálu projektu. Nabízí dobré spojení s Google Hangouts a Hangouts on air.

LinkedIn představuje nedocenitelného pomocníka v řadě oblastí. Jestliže budete řešit nějaké odborné téma, naleznete zde velké množství uzavřených i otevřených skupin, které se mu věnují. Snadno se můžete  dostat k profilům jednotlivých osob, které jsou pro vás profesně zajímavé.

ResearchGate je také zaměřená na vědu a vědce. Objevíte zde řadu zajímavých osobností, lze snadno najít lidi, kteří se věnují tématu, které je pro vás zajímavé, a spojit se s nimi. Máte tu k dispozici řadu článků ke stažení a získáte tak dobrou příležitost sledovat osobnosti v oboru. ResearchGate navíc nabízí možnosti tvorby virtuálních týmů a základní spolupráce uvnitř nich.

Twitter se hodí pro dvě věci. Zaprvé je to sledování zajímavých osob a lidí, kteří o něčem konkrétním mluví a píší, což má význam jak pro budování vazeb, tak také pro představu o trendech. Druhou důležitou užitečnou vlastností Twitteru může být možnost uživatele dát o sobě vědět, především tehdy, kdy chcete mířit i mimo akademickou oblast.

Instagram nabízí snadné sdílení obrázků a příběhů. Je ideálním nástrojem pro zpravodajství, sebeprezentaci nebo také předávání inspirace. Velice dobře pracuje s mobilní aplikací. Důraz je kladen na to, že si pořídíte fotografii, opatříte ji krátkým názvem a tagy a rychle ji můžete veřejně vyvěsit. V tomto ohledu funguje podobně jako jiná, na obrázky zaměřená síť Pinterest.

V době moderních komunikačních technologií lze sociální sítě využívat k učení i pro projektovou činnost mnoha způsoby. Tady jsou některé z nich:

  • Využívejte sociální sítě k získání aktuálních informací a trendů.
  • Sociální sítě mohou být často lepší než placené databáze s články (přístup zdarma, kontakt s autorem,..).
  • Vytvářejte si sítě lidí, kteří jsou pro vás určitým způsobem zajímaví.
  • Spolupracujte přes sítě.
  • Nebojte se pokládat na sítích dotazy.
  • Buďte si vědomi toho, že sociální síť je nástroj k práci a učení, a že ji pravděpodobně budou jednou analyzovat personalisté.
  • Nedávejte na sociální sítě nic, co nemá být veřejné navěky.
  • Nastavte si jasné hranice – mezi prací a prokrastinací může být velice úzká bariéra.
  • Počítejte s tím, že většina lidí umí aktivně využívat jednu až tři sítě. Usilovat o větší číslo většinou nemá cenu.
  • Buďte originální a nebojte se zazářit.
  • Experimentujte.
  • Pochlubte se svým projektem nebo výsledky.

Napsat dobrý příspěvek na sociální síť tak, aby byl hojně sdílený, není snadné. Předně je nutno vždy respektovat možnosti a zvyklosti daného média. Obecně ale platí, že byste se měli snažit dodržovat následující zásady:

  • Pište o tom, čemu rozumíte a co děláte.
  • U každého sdělení se snažte o jeho esencializaci. Co je tím podstatným?
  • Snažte se zaujmout – vtipem, obsahem, nadhledem.
  • Kombinujte osobní a odborný přístup.
  • Přemýšlejte o tom, proč by váš příspěvek měl někoho zajímat.
  • Pište v čase, kdy je vaše publikum s největší pravděpodobností online.
  • Používejte hashtagy, označujte lidi.
  • Inspirujte se – třeba u @MinKultury a @Simindr nebo u anglického @existentialcoms.


Online spolupráce / Sdílená úložiště / Dokumenty Google /
Sociální sítě / Řízení týmů s Basecamp a Trello /
Videohovory / To-do /