9.3 Editace textu + gramatické okénko

Editace textu + gramatické okénko

Editace textu je po jeho tvorbě dalším logickým a nevyhnutelným krokem. Jde o stylistickou úpravu textu, která by měla zajistit, že text bude dávat smysl, bude konzistentní a pro čtenáře srozumitelný a čtivý. Na rozdíl od korektury, při které jde spíše o mechanické opravování chyb, si editace žádá schopnost textu porozumět a rozpoznat případné stylistické nedostatky. Při editaci je zvláště nutné soustředit se na tyto aspekty textu:

  • Naplnění cíle práce – Zodpovídá text otázku, kterou jste si na začátku psaní položili? Splňuje práce zadání? Není v ní něco navíc, nebo naopak něco nechybí?
  • Argumentace – Podložili jste všechna tvrzení pádnými argumenty? Nedopouštíte se argumentačních faulů?
  • Struktura textu – Je struktura textu zřejmá? Jsou myšlenky logicky řazeny? Navazují odstavce a kapitoly na sebe? Neopakují se v textu některé informace?
  • Gramatická správnost – Nevyskytují se v textu gramatické a pravopisné chyby?

To, že je při psaní odborného textu důležité dbát na dodržování pravidel českého pravopisu, asi není třeba připomínat. Časté pravopisné chyby mohou být příčinou toho, že váš text neprojde, ať už jej píšete pro odborný časopis nebo jen jako školní práci. Zanedbání korektury navíc může ve čtenářích vyvolat pochyby o tom, zda jste nezanedbali i jiné aspekty textu např. ověřování zdrojů. Váš text tak ve výsledku může kvůli pravopisným chybám působit jako méně důvěryhodný.

Vedle editace a kontroly dodržování typografických zásad je korektura další důležitou činností, která by měla přijít na řadu po dokončení textu. Ke korektuře se můžete uchylovat průběžně, během psaní jednotlivých částí textu, nejpozději by však měla přijít na řadu před jeho odevzdáním.

S editací i korekturou doporučujeme počkat několik dní po dokončení textu. Časový odstup vám pomůže podívat se na text novým pohledem a vidět chyby, které jste předtím neviděli. Ještě lepší je dát svůj text přečíst někomu dalšímu. Při tvorbě textů se totiž často projevuje tzv. autorská slepota, kdy ve vlastním textu chyby nevidíme, i když tam jsou.

Nejúčinnějším receptem na to, jak se můžete vyhnout chybám, je soustředit se na pravopis už v okamžiku, kdy text vytváříte. Nyní se tedy podíváme na pravopisné jevy, které dělají autorům problémy nejčastěji:

Pravopis -i/-y ve shodě přísudku s podmětem.

  • Když je podmět mužského rodu životného, píšeme v přísudku měkké -i (Muži pracovali.).
  • Když je podmět rodu mužského neživotného nebo ženského, píšeme v přísudky tvrdé -y (Hrady stály. Ženy pracovaly.).
  • Když je podmět středního rodu, má přísudek koncovku -a (Auta troubila ale Děti zlobily.).

Skloňování zájmena já.

  • Mě užíváme ve 2. (beze mě, u mě…) a 4. pádu (pro mě…).
  • Mně užíváme ve 3. (ke mně, díky mně…) a 6. pádu (o mně, při mně…).
  • Jejich správné použití si můžete snáze zapamatovat podle této pomůcky: Mně a mi se dají navzájem zaměnit, stejně jako mě a mne (např. lze říct dej mně to, stejně jako dej mi to, a beze mě, stejně jako beze mne).

Použití zájmen jenž a jež.

  • Jenž používáme pro vyjádření mužského rodu (Muž, jenž má velký nos).
  • Jež používáme pro vyjádření ženského a středního rodu (Žena, jež má velký nos a Dítě, jež má velký nos).
  • S tím souvisí použití plurálu těchto zájmen (již pro mužský rod a jež pro ženský a střední rod) a jejich správné skloňování, které můžete nalézt v internetové jazykové příručce.

Použití předpony s- a z-.

  • Předpona s- se používá pro naznačení směřování dohromady (sejít se, stmelit…), směru shora dolů (stáhnout, spustit…) a z povrchu pryč (smazat, shodit…).
  • Předpona z- se používá pro naznačení změny stavu (ztmavnout, zkalit, změnit…) a výsledku děje (zkomplikovat, zfilmovat…).
  • Chybně použitá předpona může úplně změnit význam slova (jako např. stěžovat (si na něco) a ztěžovat (někomu práci), shlédnout (z věže dolů) a zhlédnout (film) apod.).

Formulace podmiňovacího způsobu.

  • Nikoliv by jsem, byjsem, bysem, ale bych.
  • Nikoliv by jsi, byjsi, bysi, ale bys.
  • Nikoliv bysme, byjsme, by jsme, ale bychom.
  • Nikoliv byjste, by jste, ale byste.

Psaní spřežek.

  • Slova jako například a na příklad, zpočátku a z počátku, takzvaný a tak zvaný apod. můžeme psát obojím způsobem. Vždy je třeba respektovat rozdíly ve významu, které mohou spojením nebo rozpojením slov vzniknout (např. zpaměti není totéž co z paměti). Kompletní pravidla psaní spřežek najdete opět v internetové jazykové příručce.

Interpunkční znaménka.

Zásady jejich správného použití by vydaly na celou kapitolu, pojďme si tedy alespoň shrnout několik základních pravidel:

  • Za interpunkčním znaménkem (tj. tečkou, čárkou, otazníkem atd.) vždy píšeme mezeru. Mezi ním a slovem, které mu předchází, naopak mezera nikdy není. Výjimkou jsou uvozovky a závorky, které se píší bez mezer.
  • Psaní čárek ve větách má svá pravidla, která bychom ve vlastním zájmu měli brát na vědomí. Kompletní přehled situací, ve kterých se bez čárky neobejdeme, najdete třeba v tomhle článku.
  • Nepleťte si pomlčkuspojovník. Pomlčka je delší čára, kterou (až na výjimky) oddělujeme z obou stran mezerami. Spojovník je oproti tomu krátká čára, která spojuje dva výrazy bez mezer.

Tohle samozřejmě nejsou všechny gramatické pasti, které vám může váš text přichystat. Proto je dobré mít při psaní po ruce některou z jazykových příruček, jako je třeba Internetová jazyková příručka, která funguje pod záštitou Ústavu pro jazyk český AV ČR, a při jakékoliv nejasnosti se raději ujistit, píšete-li daný jev správně.

Pokud cítíte, že vám některý z pravopisných jevů dělá potíže, na internetu najdete spoustu možností, jak si jej procvičit. Pomoci vám může např. online cvičebnice Umíme česky.

.
Online nástroje pro jazykovou korekturu

Dobrým pomocníkem pro korekturu vašeho textu nemusí být jen textové procesory. Také online prostředí nabízí velký počet nástrojů, které vám pomohou s dohledáním základních pravopisných chyb a překlepů.

Nechybujte.cz nabízí k využití rovnou dva nástroje. Prvním z nich je nástroj pro doplnění diakritiky, který v textu rozpozná riziková slova, ta po načtení textu označí a nabídne vám několik variant, z nichž vyberete tu správnou. Druhým nástrojem, který máte k dispozici, je kontrola pravopisu, ta funguje na obdobném principu jako kontrola pravopisu u textových procesorů.modul_9_4

Nástroje pro kontrolu pravopisu obecně bohužel nerozumějí významu jednotlivých slov, a proto se samy mohou dopouštět chyb. Proto se na ně nevyplatí spoléhat na úkor vlastního úsudku.

 

Funkce pro editaci textu v textových procesorech / Typografické okénko /
Editace textu + gramatické okénko / Citace a citování / Než odevzdáte text /
To-do



Diskuze: