0.4 Jak se motivovat

Jak se motivovat

Zatímco základní i střední škola je velice pohodlná v tom, že o motivaci k učení se do velké míry stará vnější prostředí, univerzitní studium i celoživotní vzdělávání se jsou náročnější v tom, že dohled vnějších autorit je poskytován poměrně omezeně. To na jednu stranu dává člověku svobodu a možnost rozhodovat se po svém, ale současně na něj klade požadavky ohledně motivace sebe sama.

Najít univerzální motivátory není snadné, ostatně existují o tom desítky knih na téma osobního rozvoje. K dispozici je mnoho komplexních návodů, jak pracovat se studijní motivací – zde nabízíme alespoň jeden z nich. Pokud hledáte něco žertovnějšího, může vás zaujmout seznam dle různých studijně osobnostních typů. Všechny se snaží ukázat, že efektivní motivace ke studiu je spojená s komplexem různých kroků, nikoli jen s výběrem jednoho nahodilého prvku:

Vyzkoušejte si jednu z metod motivace sebe sama.

Například Open Polytechnic nabízí následující motivační zásady:

Myslete pozitivně – sledování negativních cílů a strachů není dobrou motivací.
Zaměřte se na to být pozitivní a přátelský sám k sobě:

• Mluvte pozitivně o sobě i o studiu.
• Radujte se ze svých úspěchů a zkuste se naučit je hledat.
• Myslete pozitivně dopředu.
• Budujte studijní přátelství.

Stanovte si reálné cíle:

• Předně řešte urgentní povinnosti.
• Velké úkoly rozdělte do menších celků.
• Pracujte s časovým rámcem a time managementem.
• Sledujte plnění svých úkolů.
• Případná zpoždění řešte dříve, než bude pozdě.

Plánujte:

• Využívejte některou z metod time managementu.
• Pokud vás něco brzdí nebo příliš zatěžuje, hledejte dopředu strategie na zvládnutí těchto problémů (od hlídání pro děti po studijní volno v práci).
• Odměňujte se.
• Dopředu si nastavte systém odměn, ať víte, na co se můžete těšit.
• Pokud dosáhnete nějakého úspěchu, splníte úkol nebo něco podobného, nebojte se dát si odměnu.

Mimo velké množství knih je možné najít například na Pinterest mnoho motivačních citátů, obrázků či infografik. Případně si přečtěte článek, který se věnuje motivaci a gamifikaci při vzdělávání se.

Řízení času

Motivací pro práci s nějakou metodou time managementu může být mnoho. Kolik minut věnovat jednotlivým úkolům? Jak do dne, ve kterém děláme řadu rozmanitých úkolů, dostat nějakou dávku řádu a pravidelnosti? Efektivně pracovat s časem je dnes problém mnoha lidí v pracovní i osobní sféře života. Neexistují univerzální návody vyhovující každému pro všechny příležitosti. Přesto je dobré vyzkoušet osvědčené postupy, které vám pomohou s průběžným plánováním a aktuálním řízením času i se zpětnou reflexí toho, co jak dlouho trvalo. Pokud se vám líbí sci-fi úvahy nad tím, zda čas využíváte skutečně smysluplně a správně, zkuste se podívat na film Vyměřený čas.

Timeboxing je metodologicky velice jednoduchá metoda a na rozdíl od mnoha jiných metod na řízení času nevyžaduje nijaký nácvik nebo systematickou přípravu. Lze jej stejně dobře použít pro jeden pracovní den jako pro celoživotní organizaci práce.

Pracovní dobu či den rozdělíte na určitá časová okna (boxy), ve kterých se budete věnovat jedné konkrétní činnosti. Dopředu si tedy naplánujete, kolik času je zhruba potřeba jim věnovat, a stanovíte si jasný plán, podle kterého postupujete. Efektivita metody stojí a padá na dobrém časovém odhadu. Pokud odhadnete čas mnohem delší, než by měl být, jedná se o metodu značně neefektivní, v opačném případě (u podhodnocení) vede ke stresu a nedodělkům. Je dobré plánovat vše s drobnou rezervou. I kdyby jedním z výstupů vyzkoušených metod bylo to, že se naučíte odhadovat svůj čas nebo budete mít přehled o tom, kolik minut zabere který úkol, jde o velice cenný benefit. Vedle špatné práce s časovým odhadem může být problémem, pokud do prostoru vymezeného časovým boxem vstupují nějaké další události – telefonáty, kolegové atp., které není možné ani předpokládat, ani odsunout na později.

Pokud používáte Google Kalendář, zkuste si jeden den v týdnu rozvrhnout timeboxingově.

Metoda Timeboxingu poskytuje mnoho výhod. K těm hlavním patří:

• Vytvoření lepšího pracovního rytmu. Pokud má den jasný řád, vede to k větší efektivitě vaší práce a menší únavě. Timeboxing umožňuje velice dobrou, a přitom flexibilní tvorbu takového řádu.
• V každém okamžiku dne je přesně stanoveno, co máte dělat.
• Omezí se vliv různých „žroutů času.“ Dopředu je stanovený plán, který je racionální a podle něhož se řídíte. Asi nikdo do něj nezařadí nepotřebné činnosti.
• Timeboxing umožňuje naplánovat také odpočinek, což je potřebné a užitečné. Bez pravidelných přestávek dochází k poklesu výkonnosti.
• Omezení perfekcionismu. Snaha vyřešit úkol dokonale může zabrat podstatně více času, než má daná osoba k dispozici. Dobře pojatý timeboxing umožňuje odvést práci dobře, ale přitom se vyhnout nekonečnému ladění nedůležitých detailů.
• Motivace do velkých projektů. Velké projekty jsou z hlediska motivace problematické, neboť za nimi člověk nevidí dlouho žádný konkrétní výsledek. Díky této metodě jim můžete vždy věnovat patřičný čas v průběhu dne.

Pokud je úkol vykonán rychleji, než jak byl naplánován, následuje adekvátní přestávka. Někdy se doporučuje také zařazení nějaké „výplňové úlohy“, což jsou jednoduché činnosti, které nezaberou více než pět minut a je možné provést je kdykoli, jako například odpovědi na e-maily, krátký čas na četbu, cvičení jógy atp.

Pro timeboxing lze užít například následujících nástrojů:

• Google Calendar představuje zřejmě neznámější a nejčastěji užívaný online kalendář vůbec. Události je možné plánovat v libovolné délce, podporováno je sdílení kalendářů mezi více osobami či upozorňování na schůzky. Užitečná je také možnost doplnit si do prohlížeče Chrome notifikační aplikaci nebo podpora mobilních zařízení.
• Fruux je vzhledově i funkčně velice blízký Google Calendar, ale má lepší správu úkolů (více úrovní, možnost filtrování), předávání kontaktů atp. Lze jej používat v různých prostředích nebo integrovat do Microsoft Outlooku.
• Foogi pracuje s konceptem timeboxingu především u schůzek. Ty se plánují v předem definovaných rámcích a tento nástroj se postará o jejich plnou administraci.

Pokud Vám nevyhovují seznamy úkolů a činností seřazených pod sebe, můžete zkusit využít myšlenkovou mapu s úkoly, kterou doplníte o informace s časovým plánem.

Na podobných principech, ale s pevnějšími pravidly, funguje metoda nazývaná Pomodoro. Díky ní je celá pracovní doba rozdělená na bloky po 25 minutách. Jde o interval, který je přiměřeně dlouhý na to, aby se v něm stihlo intenzivně něco udělat a abyste současně nevyžadovali přestávku. Ta následuje po každém bloku a je pětiminutová.

Možností, jak s přestávkou naložit, je více, ale rozhodně doporučujeme pohyb nebo prostě činnost, která je zásadně jiná než ta, kterou děláme běžně. Mozek přepne kontext, oči si odpočinou, můžete se krátce protáhnout. Jednoduchý pohyb zařazený mezi intelektuální práce je pro efektivitu mimořádně důležitý. Po čtyřech blocích činností se doporučuje delší přestávka, nejméně na 15 minut, lépe však 30–60 minut. Pokud člověk pracuje intenzivně, tak je 15 minut volna málo, stačí to třeba v případě, že místo druhé 15 minut trvající přestávky máte hodinu na oběd, a tím dlouhé bloky rozdělíte. Pomodoro není kvůli krátkým přerušovaným úsekům úplně vhodnou metodou u kreativních činností, které vyžadují čas – psaní básně nebo třeba detektivky není aktivita, která se dá rozplánovat a s níž by se dalo přestat poté, co za 25 minut zazvoní minutka.

Čím čas vlastně měřit? Stačí obyčejná minutka a papírový nebo online seznam s rozpisem bloků. Vhodné jsou  také online nástroje, které celou metodu umí implementovat:

• Eggtimer nabízí minimalistické řešení. Na obrazovce se odpočítává čas od 25 minut, což je jediná zobrazovaná informace. Ve službě není možné nic nastavit, ale na druhou stranu ničím neruší.
• Moosti nabízí základní možnosti konfigurace času (práce je mezi 10–60 minutami, krátká přestávka mezi 3–5 a dlouhá mezi 10–30 minutami). Podporuje notifikace a možnost nastavit si barevnost prostředí.
• TomatoTimer je užitečným nástrojem, který je někde na půli cesty mezi minimalismem a funkčností. Systém podporuje notifikace, možnost volby jak dlouhé, tak krátké pauzy i pracovního programu. Podporovány jsou klávesové zkratky, možnost výběru notifikačního alarmu i jeho hlasitosti.
• Tomatoi.st nabízí přepínač mezi dlouhou a krátkou přestávkou a samotnou prací. Informace týkající se toho, jaké aktivity člověk v poslední době měl, se zanášejí do tabulky, byť bez informace, zda prošel skutečně celý blok. Zajímavou funkcí je možnost zvolit si URL adresu vlastního Pomodora.

Vyzkoušejte alespoň jeden den s metodou Pomodoro. Funguje?

Timeboxing a Pomodoro jsou metody plánování, důležité je ale také sledovat, jak byly tyto plány splněny. To je účelem Time trackingu. Ten je založen na jednoduchém principu – v jeden okamžik děláte vždy jen jednu věc a stopujete a zaznamenáváte si, kolik jste jí věnovali času.

Tato metoda je užitečná v tom, že vás nutí skutečně pracovat na úkolu, který máte zadaný. Tím, že si stopujete jen čistý čas, jste motivováni činnost nepřerušovat a lze také stanovit jasné plány, kolik času danému úkolu věnujete. Pokud se učíte celý den, ale neustále přeskakujete a dělíte čas mezi různé aktivity, je čistý čas strávený skutečně produktivně velice krátký. Vyzkoušením Time trackingu zjistíte, jak málo času věnujete reálné činnosti. Druhou pozitivní vlastností je jednoduché navázání na timesheety nebo výkazy práce, pokud jste placeni od hodiny. Mezi další pozitiva patří jednoduchost a možnost určité reflexe činností – každý den či týden se může člověk podívat, čemu věnoval svůj čas a zda to odpovídá jeho představě o produktivitě práce.

Metoda má však také určitá úskalí. Nesmíte zapomínat spouštět stopky, zase je vypínat a úkoly do systému nějakým způsobem zadávat. S tím má hodně lidí problém, hlavně v počátcích. Zpětný zápis funguje jen omezeně a je téměř bez významu. Time tracking nenabízí možnosti plánování ani nesměřuje primárně k produktivitě. Je spíše nástrojem sebepoznání a mapování vlastní činnosti než něčím, co by vám mohlo krátkodobě pomoci s přívalem práce.

Pro sledování času lze doporučit některý z těchto nástrojů:

• Toggl je zdarma dostupný pro osobní použití, lze si v něm definovat různé projekty a funguje také jako online stopky. K jednotlivým položkám lze kromě obsahu, času a projektu přiřadit také tagy či náklady.
• actiTime není řešený tak minimalisticky, ale obsahuje řadu zajímavých funkcí, jako je plánování aktivit, tvorba reportů nebo využití přes mobilní aplikace.
• DeskTime je pro osobní použití také zdarma a zaujme především milovníky výkazů a statistik, které zpracovává komplexně. Existuje také jako verze pro mobilní aplikaci či jako doplněk do Chrome.

K dispozici je také mnoho mobilních, instalovaných i online nástrojů. Systémy jsou typicky nastavené tak, že umožňují vytvářet timesheety nebo data dále exportovat, aby bylo možné s nimi efektivně pracovat.

Zkuste si dva dny pečlivě měřit čas. Kolik ho skutečně věnujete práci či studiu? Při každém pohledu z okna, na Facebook či mobil nezapomeňte měření přerušit. Podaří se vám překročit 20% hranici?

To-do list

Zřejmě nejjednodušší metodou pro práci s úkoly je to-do list – prostý seznam úkolů, které má člověk plnit. To-do se primárně nestará o žádné pečlivé plánování, dělení času nebo efektivitu. Pouze shromažďuje úkoly a umožňuje jejich přehledné plnění. Hodí se především tehdy, když potřebujete jednorázově plnit nějaké množství povinností, jste v krátkodobém časovém tlaku nebo pokud naleznete nějaký sofistikovanější způsob práce s ním, jako například:

• možnost delegovat úkoly a spolupracovat;
  
• strukturovat úkoly – velký úkol je možné rozložit na více menších;
  
• psát si k úkolům poznámky;
  
• dávat úkolům časový rámec.

>> Příkladem takové techniky může být GTD (Getting Things Done), která vychází z myšlenky, že všechny úkoly jsou pečlivě rozdělené do přihrádek a člověk nemusí celý den přemýšlet nad tím, co by měl dělat, a může z přihrádek brát jednotlivé úkoly. Více se o technice můžete dozvědět například na webu Mít vše hotovo nebo v knize Getting Things Done od Davida Allena. <<

Jednotlivé úkoly je doporučeno zadávat jako malé díly, které lze v krátkém čase plnit. Vtip metody spočívá v zábavném a hravém zaškrtávání toho, co je splněné. Nebojte se tedy větší celek rozdělit na více částí a mít radost z toho, jak postupujete. Člověk se také lépe motivuje k nějaké činnosti, i když má pro ni vyhrazen krátký čas, pokud ví, že si může splnit něco, co je na seznamu. V tomto ohledu mohou to–do pomáhat také produktivitě.

Při výběru vhodného nástroje dbejte na to, aby měl pro vás potřebné funkce, zároveň se ale vyhýbejte příliš robustním nástrojům. To-do má být malé, rychlé a jednoduché. Takto k němu také přistupujte. Pokud se rozhodnete pro zmiňované GTD, které klade velký důraz na třídění a filtrování úkolů, sáhněte po nástroji, který ho přímo podporuje. Přenos úkolů většinou není ani snadný, ani pohodlný.

Užít lze například následujících nástrojů:

• Remember The Milk je robustní systém na práci s úkoly, který vyhovuje také požadavkům GTD. Hledáte-li kvalitní nástroj se spoustou funkcí, dobrým mobilním klientem a možností spolupráce většího počtu lidí, pak jste na správné adrese. Robustnost ale může být někdy velkou překážkou.
  
• Any do zaujme čistým designem, snadným přesouváním úkolů i podporou více projektů. Snoubí v sobě podporu pokročilých funkcí a jednoduchého vzhledu. Jde o zajímavý nástroj pro systematické osobní nebo týmové plánování bez GTD.
  
• Wunderlist se doporučuje pro začátečníky, ale je také hodně funkčně vybavený a disponuje asi největší podporou aplikací pro různé platformy. Ovládání je jednoduché a přehledné. Využívá také možnost spolupráce.
  
• Google Keep je možné využít pro nejjednodušší poznámky, pokud potřebujete jen rychlé zaškrtávací To-do, případně navázání na Google Kalendář. Jste-li hodně nenároční, případně To-do využíváte jen výjimečně, pak lze doporučit právě Google Keep.

 

Řešení výzev / Online učení / Psaní digitálních poznámek / Jak se motivovat / To-do

• Tweet