Orientace v odborném textu
Během vyhledávání článků či knih na téma, které vás zajímá, většinou narazíte na větší množství zdrojů, než kolik je ve vašich silách přečíst. Proto nestačí disponovat schopností efektivního čtení, ale je praktické, pokud si dokážete vypěstovat základní návyky, které vám pomohou s orientací v textu, ve snadném rozdělení všeho, co najdete, na dvě základní hromádky – na to, co zajímavé není, a na to, co by zajímavé být mohlo.
Strategie jak postupovat je na vás, takže uvedená doporučení vnímejte jako jednu z možných sad nástrojů, jak můžete s neznámým textem pracovat.
- Důležitý je nadpis textu, ale úplně se na něj spoléhat nedá.
- Pokud má text anotaci nebo abstrakt, začněte od něj. Pokud v něm nenajdete nic zajímavé, pravděpodobně to nebude ani v samotném textu.
- Anglicky psané články mají většinou na konci conclusion, což je ale něco zcela jiného než český závěr. Je v něm většinou shrnuto to podstatné z textu a případně jsou naznačeny cesty dalšího vývoje. Doporučujeme tedy čtení začít v této části.
- Druhé nejzajímavější místo je úvod, kde se většinou dá zjistit pojetí textu, což se hodí u témat, která mohou být pojímána odlišně – například kosmologie je disciplínou jak fyzikální, tak filozofickou. Jaký přístup autor volí, to vám většinou neprozradí nadpis, ale právě úvod.
- Používejte fulltextové vyhledávání – pokud máte text v digitální podobě, je to asi nejdůležitější nástroj, se kterým lze pracovat. Pomocí několika dotazů snadno zjistíte, zda je text skutečně o tom, co vás zajímá.
- Sledujte reference a literaturu. Pomocí nich lze také předvídat, jaké bude pojetí či přístup článku.
- Někdy vám mohou pomoci klíčová slova, ale takové štěstí budete mít jen výjimečně.
- Hodně může napovědět zběžné prolistování textu – řekne vám o stylu, počtu vzorců nebo práci s grafy.
- U knih je velice užitečné pracovat také s obsahem – můžete z něho vysledovat jak volbu témat, tak jejich řazení a prostor, který je jednotlivým tématům věnován. Podobně vám poslouží rejstřík (věcný nebo jmenný).
Google Scholar disponuje funkcí vyhledávání podobných článků – a dělá to na základě podobných zdrojů. Texty, které vycházejí ze stejných zdrojů, si často bývají v určitých ohledech podobné.
Pokud už máte vybrané zdroje, můžete se dát do samotného čtení. Výše uvedená kritéria se věnují spíše tomu, zda se vaše očekávání může setkat s tím, jak o tématu přemýšlí autor článku, avšak rozhodně není zárukou, že půjde o text kvalitní, přínosný nebo že vám nějak pomůže.
Pokud máte k dispozici text v PDF a nelze v něm vyhledávat ani označovat, je praktické převést ho do textové podoby, alespoň pro účely vyhledávání. Asi nejjednodušší postup je nahrát PDF soubor na Google disk a rozpoznání textu v nastavení dovolit. I když nemusí být vždy ideální, pro základní práci s textem to většinou stačí. Případně můžete sáhnout i po jiných OCR nástrojích.
Velice často vám nepůjde o to, abyste si všechny zdroje načítali celé, ale budete spíše hledat nějakou drobnou informaci, podpůrný argument nebo fakta. V takovém případě doporučujeme soustředit se maximálně na fulltextové vyhledávání a omezit všechny kontextuální metody čtení na nezbytné minimum. Jediné, na co si musíte dát v takovém případě pozor, je čtení souvislostí – než nějakou informaci použijete, jednak se přesvědčte, že je zdroj relevantní, ale také projděte alespoň jeden celý odstavec a případně se podívejte do názvu kapitoly. Získáte tak základní představu o tom, zda to, co považujete za fakt, není například ukázkou něčeho, proti čemu se autor vymezuje.
Podobné metody můžete užít i pro orientaci v jiných než odborných textech. Ty jsou však vzhledem k volnější a méně formální struktuře méně použitelné, takže budete do velké míry odkázání na obsah a již zmíněné fulltextové vyhledávání.
Aktivní čtení / Metody aktivního čtení / Rychločtení /
Orientace v odborném textu / Interpretace / To-do