Aktivní čtení
Schopností číst disponuje téměř každý dospělý člověk a mohlo by se zdát, že na ní není nic zajímavého. Při bližším zkoumání ale snadno zjistíte, že se lidé ve způsobu čtení a práci s textem výrazně liší – někdo čte rychle, jiný pomalu, jeden si pamatuje téměř vše, druhý čte knihu stále dokola, někdo potřebuje ke čtení ticho, jiný může číst i v rušné tramvaji atp. Všechny tyto charakteristiky ukazují, že čtení je komplexní záležitostí. Významu čtení a knih se věnuje známá kniha i film 451 stupňů Fahrenheita nebo animovaný film Vládce knih.
Asi každý by chtěl umět číst rychle, v hluku, vše si zapamatovat, během čtení text kriticky promýšlet a ještě umět konzumovat velká kvanta textů. K tomu, abyste něco takového mohli dělat, je ale potřeba systematický trénink – buďto tím, že začnete hodně číst, nebo se soustředíte na dílčí kompetence, které k rozvoji efektivního čtení vedou. Ideální je pochopitelně kombinace obojího.
První druh čtení, o kterém se někdy mluví poněkud nepěkně, je čtení pasivní. Neužíváte při něm žádné speciální metody ani techniky, ale jde vám o to získat nějaké informace – kolik je v tyčince cukru, kdy jede autobus nebo jakého spektrálního typu jsou jednotlivé hvězdy v Orionu. Těmto informacím obvykle věříte, nemusíte o nich přemýšlet a nepochybujete o nich. Pro většinu z vás jde o formu čtení, která je zdaleka nejčastější a popravdě se bez ní nedá obejít. U odborných textů pasivního čtení často využíváte pro zisk základní orientace v tématu či přehledu o tom, co je obsahem nějakého dokumentu.
Druhá forma čtení se označuje jako čtení aktivní – je to takový způsob práce s textem, kdy ho nejen čtete, ale také s ním dále pracujete. Analyzujete, co je v něm napsáno, hledáte souvislosti, odkazy, kriticky ho hodnotíte. Do textu si můžete dopisovat poznámky, kreslit si, dělat z něho výpisky. Jde o typický přístup v situaci, když se potřebujete z textu něco dozvědět, případně s ním přímo odborně pracovat. Takto se přistupuje nejen k odborným textům, ale také při úvahách v krásné literatuře nebo pokud chcete z hlediska odhalení manipulací pracovat s textem publicistickým.
Aktivní čtení vychází z konceptu propojení stávajícího intelektuálního a zkušenostního světa čtenáře s textem, kterému se věnuje. Jde vlastně o samozřejmost – k ničemu nikdy nepřistupujete jako tabula rasa, ale máte své předchozí znalosti, dovednosti, jiné přečtené knihy či vyřešené problémy. V tomto ohledu není velký rozdíl mezi čtením aktivním a pasivním. Jen v prvním případě s touto svou výbavou pracujeme aktivně a uvědoměle.
Efektivní čtení je pak schopnost volit vhodnou formu práce s textem podle toho, co od něj očekáváte. Spadá sem tedy jak schopnost kritické a aktivní práce s ním, tak také například rychločtení.
U efektivního čtení se setkáte s celou řadou metod, které slouží pro jeho rozvoj a podporu. Sledují vždy dílčí aspekt aktivního přístupu ke čtení. Jakkoli je praktické školně si metody nacvičit, většinou z nich budete využívat jen určité části, které si postupně upravíte tak, jak vám to bude vyhovovat. Jednotlivé metody tak nevnímejte jako něco kanonického, ale spíše jako odrazový můstek k řešení určitých témat z této oblasti.
Nechceme zde rozvíjet diskuzi nad tím, jak se liší čtení papírových a digitálních textů, ale rádi bychom vás upozornili na specifika, která jsou s čtením digitálních textů nebo čtením v online prostředí spojená. Už jen proto, že reálně v takovém prostředí čtete určitě nejčastěji.
Pokud čtete na počítači nebo na tabletu, doporučujeme pravidelné přestávky. Každých čtyřicet minut si udělejte nejméně desetiminutovou přestávku, kdy nečtete a ani se nedíváte na obrazovku. Ideální je zařadit pravidelná cvičení – ať již fyzická, nebo třeba stále populárnější oční jógu. Přestávku je také vhodné dělat kdykoliv, když cítíte, že máte unavené oči. Tento čas se snažte trávit na denním světle.
Při čtení z počítače je důležité vhodné osvětlení. Rozhodně se nedoporučuje práce ve tmě. Užívejte vždy lampičku, případně další formy osvětlení, které budou přidávat další světlo. To, které svítí z LCD obrazovky, je nastavené tak, aby maximalizovalo vaši pozornost, což je krátkodobě dobré, ale dlouhodobě může vést k únavě očí a dalším problémům. Pokud pracujete večer, můžete užívat různé nástroje na změnu barvy obrazovky (například Flux nebo funkce Night shift od iOS), které posouvají barvu z modré do červené části spektra. Oči se pak tolik neunavují.
Důležité je snažit se eliminovat věci, které by vás mohly rušit. Samozřejmostí je omezit vnější ruchy – snažte se vypnout telefon, hlavně notifikace, a čas věnovat skutečně pouze čtení. Pokud čtete přímo v okně prohlížeče, sáhněte po čtečkách. Firefox i Safari je mají integrované, do Chrome existuje spousta doplňků. Čtečka odstraní všechny grafické prvky na stránce a nechá jen pěkně zformátovaný text, případně důležité obrázky. Užívat tyto nástroje je kvůli soustředění se velice důležité, jakkoli máte možná pocit selektivní slepoty a boční menu či blikající banery nevnímáte.
Pokud čtete knihy v elektronické podobě, zkuste se podívat, jaké nástroje vám nabízejí různé čtečky. Nejde přitom jen o funkce anotační nebo práci se záložkami, ale pokud máte knihu ve formátu epub či mobi, lze u nich nastavit vlastní velikost písma, barvu textu či pozadí nebo třeba způsob otáčení listů. Pokud můžete, preferujte čtečky a formáty e-knih před obyčejným PDF.
Aktivní čtení / Metody aktivního čtení / Rychločtení /
Orientace v odborném textu / Interpretace / To-do